... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Červenec 2017

ještě mi dej, kotě

26. července 2017 v 0:01 fňukna
už nevím, jak zněl tvůj hlas

někdy jsem se ráno budila hrůzou, že nevím jak vypadáte. Už dávno si nevybavím tvář. Jenom z fotek. A moc dlouho se na ně nekouká.
ve špitále tě připomíná spousta lidí. Chůzí, věkem, vousama, tím, jak se chovaj.

Brzo to bude rok. A pak pět. nebo tak nějak, přestali jsme počítat.

pořád čekáme na tryznu. víkendu dýmu a špatnejch filmů jsme se nedočkali.
chtělo by to víc známejch, kteří mi podržej vlasy
nebo aspoň někoho, kdo na nás dá pozor, kdo nepokrčí rameny s tim že už je dospělá a je to její věc, jestli se chce otrávit tak budiž, koho to zajímá

máme příliš vysoké nároky na přátelství? Jsme zlí, vršíme kolem sebe jed na všechny strany? Bojíte se nás? Pohrdáte náma?
asi ne
prostě vám nestojíme za námahu s odpovědí. Prostě nejsme dost dobří aby nám někdo chtěl pomoct.
nikomu.
stejně jako vy nám.

jsme si navzájem arogantní tupý xichty se kterejma je škoda ztrácet čas. Přece se nebudem vnucovat.


škoda

mohli bychom se navzájem dost naučit
jen nemít ten tupej xicht. Nedá se nějak sundat?