... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

ledová čokoláda

9. září 2016 v 23:22 |  fňukna
pusa na dobrou noc
taková ta na čelo. že líp už bylo a oba to víme, že svět je zlej, ale navzájem se ochráníme

zase zvítězil duch nad hmotou
a my byli příliš staří, příliš unavení na něco víc

tu holčičku nezabil Bůh
důvěra ji nenaporcovala a osud ji nepředhodil psům.
a jestli to všechno Bůh viděl, bylo mu to fuk.

On nedělá ze světa zlý místo.
to my.

nacházíme tolik zlejch věcí v poslední době
tolik zla je na světě
jsou lidi, co točej reálnej snuff
asi v tom nějaký chorý mozky najdou parádní vzrůšo, nechat si kouřit od někoho kdo hnije zaživa zalitej do betonu
asi někoho rajcuje uříznutá hlava
asi je fakt příjemný ustřihnout jednomu ptáka zahradnickejma nůžkama, nebo člověka napřed narvat na tyč, pak pomalu opíkat nad šlehajícíma plamenama a sem tam si uříznout krvavej křupavej kousek masa

a ztrácej se děti
a ztrácej se dospělí
a tolik zvířat každej den projde jatkama

některý informace nám jdou jednim okem dovnitř, druhym ven
u jinejch se nedá tvářit, žes je nedostal, některý nejdou zapomenout jako dávný zlo druhý světový války
fakt mezi náma choděj lidi, co jsou schopní jiný utýrat.
ne jen zabít. Ne podříznout, zastřelit, utopit (že?) , vybourat autem (že ? ), nezavolat záchranku (že?), pustit vzduch do infuze nebo napsat kombinaci léků, která zastaví krvetvorbu
ne jen zabít. utýrat. nechat rybu půl hodiny plácat z vody, polejt kočku benzínem, zapálit a pak strčit do mrazáku, lámat kravám nohy když se vezou na porážku, kuřatům sekat zobáky tupym a žhavym kovem a sypat je do nákldáku kýblem, sušit křečka v mikrovlnce, trhat mouchám nožičky

tolik ZLA je na světě
a zdaleka není nevinný
bohové TOLIK nám chybíš, aby bylo s kym řvát proti zlýmu světu, tolik nemáme KOMU to říct
dojedli jsme ledovou čokoládu a nikdo nás nebude krmit další

kdyby někdo znás dokázal definovat objektivní příznaky smutku, asi bychom dokázali říct, zda pociťujeme smutek
nebo jestli je nám to i přes svou hrůznost jedno
vždyť jsme přece dokázali bejt nešťastní
ale v poslední době vyjma fyzickejch počitků jako bychom nebyli schopni nic cítit
víme jak se máme tvářit, známe vlastní charakter natolik dobře abychom mohli nasadit pobavený škleb
jen tu a tam nás bolí na hrudi

svět je moc malej na dejchání
a je v něm tolik zla
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luce Large | E-mail | Web | 11. září 2016 v 11:13 | Reagovat

Nakoniec sa mi tento článok poradilo prelúskať, ale dala by som svetlejšie písmo. Dizajn a tá modrá farba je skvelá, ale červenú a k tomu tak tmavú, veľmi nevidno.

2 onlinelive | E-mail | Web | 3. dubna 2017 v 15:22 | Reagovat

[1]: Souhlasím

Jinak moc povedený článek :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama