... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Červen 2016

je po kotěti

9. června 2016 v 0:02 fňukna
A s ním i po spoustě zrzavejch chlupů všude
i devět kočičích životů dojde jednou ke svýmu konci

tak někde v zahradě spí zrzavej chlupáč
nesedí za oknem, že chce dovnitř
nesedí na stoličce, že chce ven
nám se stejská po vousech všude, po jeho Mrrrraou!

připadáme si tu zas o něco víc ztracený
když kožich, kam jsme chodili ukrývat slzy leží v zemi

a žádný další slzy nepochytá

právu říkaj nárok

8. června 2016 v 21:13 ...brouci v hlavě...
Další svatba v pořadí.
A další mokrá svrasklá myš.
Hurá, tři dny se radujte!

jenom jako bychom už nevěděli, jak se to dělá
- jseš v hajzlu, Johne Constatnine. Jseš v hajzlu.
- Di do háje, Gabrieli.

jenom my jakobychom si už nepamatovali jaký to je mít radost
co je to štěstí
nekecám, tady a teď nemáme ANI JEDNU šťastnou vzpomínku

absence bolesti, strachu a úzkosti ze vzpomínek nevydupe štěstí.
nebo proto dokážete bejt tak šťastní? Že objektivně hodnocené dobré zprávy nějak přetavíte v pocity?

chtěli bychom bejt stejní
mít stejný hovno na práci a radovat se... ať už s důvodem, nebo bez něj

my to ale neumíme.
A tak nám vyčítáte dětinskost. Že se smějem na nevhodnejch místech, ve hloupý chvíle, že přece není čemu
a že děláme kraviny a máme hysterickej smích
HRAJEM si na štěstí, když už ho nedokážem lapit.
předstíráme radost, protože si pamatujem jak jsme vypadali, když byla.
ale už... není.
motýli v břiše, někam se těšit, bejt šťastnej z věcí, faktů, lidí, mít hezký zážitky
nic z toho si nepamatuju

ukaž mi,
jak se to dělá
nevidět každý ráno jen další den k oddejchání, jen další týden k odžití

chytří pánové radí žít v přítomném okamžiku a snažit se na věcech vidět to lepší
snažit se
jako bychom neviděli vůbec. Natož tu lepší stranu světa.

Jako křičet do tmy
jako se dívat do ticha
jako padat hlubinou
kyvadlo čas odtiká

--- a povinnosti diskriminace