... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Červenec 2014

táborový dopisy

6. července 2014 v 22:57 fňukna
abychom nebyli tak sami
v prázdnym hradu ze špíny a prachu, tejdnu rachoty, naděje, vzteku, ticha vyplněnýho vlastní představivostí
nemyslet na všechno, co se může posrat
polknout iracionální strach co nepřichází ze tmy a tak trochu si začít zvykat, že už tě nikdy neuvidim

tak trochu
pro jistotu

cynika z nějakýho důvodu BAVÍ ukazovat mi jak umíraj lidi, který miluju. Nebo na kterejch mi aspoň záleží.

>> nekecej že ti eště nebylo pětadvacet.
NEBYLO

nemůžu za to, že koukám jako vrah a že se směju patnáctiletejm ublíženejm dušičkám, který se potřebujou trochu vytahovat a trochu vypovídat. Byla jsem stejná? JSEM stejná?

prej vypadám starší.
taky byste vypadali mít v hlavě tři magory a jednu smutnou holčičku