... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Květen 2013

un poco loco nO.II

29. května 2013 v 0:45 ...brouci v hlavě...
my se nikdy neměli znova vidět
to se fakt nemělo stát
je zbytečný nenávidět
stejně jako milovat

jak vim jestli mě máš pořád rád?
přestanu si někdy lhát?
nebo s tebou musim spát
abys byl dál kamarád?

ve tvejch očích skrývám slzy
vzpomínky na kusy trhaj chtíč
noc nám končí příliš brzy
a než se nadějem, budu pryč

chvála konci!

26. května 2013 v 22:48 ...brouci v hlavě...
Jsi cizí.Za tou strašnou stěnou
mé vzpomínky. Tam. Pro jinam.
A pro jinde. A na zapřenou.
A k narozeninám.
čí jsou všechny ty lži. Že budu spát. Že se budu učit. Že budu taková a ne jiná, že se věci změněj, že všechno BUDE zase dobrý
s každou další vyrytou čarou tiše doufám že to někdo skončí
že usnu a že nebude další ráno
další sliby, další naděje, další úsměvy, vtipy a řev
jsem prostě unavená
tak strašně unavená

a nechce se mi žít
Prosím tě, mlč. A neptej se mne.
To bzučí moucha a ne zpěv.
Lež, tiše lež. Tvé drápky jemné
nestačí na rakev.
Proč bych měla držet sliby, na který všichni ostatní dlabou?
Slíbili jste, že tu budete. Kdykoli. Ale NEJSTE
tak PROČ bych tu měla bejt JÁ

Je proč? Ty zpíváš? Počkej na mne.
Snad se to také naučím.
Spal bych. Maminka nevolá mne.
Bojím se. Mlčím. Čím?

Zítra mi bude jednadvacet.
Proto však nejsi ty.
Neumím brát. Neumím vracet.
Jsem jako zašitý.

Svoboda, myslím. To jsou mříže?
A ty? Co píšeš? Pro jinam?
A pro jinde mé živé tíže?
A k narozeninám?

Pomoz mi. Schraňuj se mnou slova.
Netluč se tolik o stěny.
Jsem jako ty. Jsem z Kanárkova.
Pro marnost zrozený.


"to nejhorší, co by mě mohlo potkat, je posmrtný život. Kdybych věděl, že je něco PO smrti, nebudu po ní tolik toužit,..."


les yeux grands ouverts de ne rien voir

'night bridge

7. května 2013 v 2:36 ...brouci v hlavě...
díval jsem se do tmy
tak dlouho a naléhavě
až se tma podívala do mě

a po vzoru Krchovskýho
bych tak rád nakop do prdele
svých osmnáct krásných jar


hlava mi netřeští
to jenom zdá se mi
že nás někdo zasypal -
a tišeji, tišeji mnohem, zašeptal -

takhle můžu zůstat
tak buďte všichni šťastni, HOSANA na Nebesích

SAMOZŘEJMĚ že to pořád budeš ty- jenom šťastná, vyspalá, usměvavá, veselá,budeš stíhat, bavit se s lidma...
SAMOZŘEJMĚ že to pořád budu JÁ
je mi fakt děsně líto že tomu NEVĚŘIM
že třeba NECHCI bejt má lepší polovička, že si na sebe člověk za těch 18 let zvyk ikdyž by si někdy zarazil hlavu do řiti a následně se odložil do spalovny nebezpečného odpadu

ten zmetek mě už zase urazil!
-koukal ze zrcadla a v očích měl vinu...
pobouřen pletu si oprátku z vlastních žil
a až se oběsím, pozvu ho na hostinu
to bude aspoň epický