... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Listopad 2012

l'espoir

28. listopadu 2012 v 0:59
promiňte, mohu začít znovu ?
promiňte, mohu začít znovu ?
promiňte, mohu začít znovu ?
Promiňte- mohu?

...how about NO.

tak ne, no. Že jsem něco řekla. Že vůbec jsem a tak... pochop, mě to taky mrzí. Ale třeba zítra... třeba už zítra NEPŘIJDE den

tak usínáš daleko, daleko pryč
ať se ti něco hezkýho zdá
ikdyž tohle přání smutně končívá
ikdyž byl ztracen od srdce
tak usínáme daleko od sebe
ta chvilička před usnutím- čas vzpomenout na tebe
a když se probudím jsi zase pryč

NADĚJE řeklo to umírající děvčátko Kainarovi
NADĚJE

jak pro koho, když koukám na ty cákance na stole. Jak pro koho je TOHLE naděje. Nebo spíš, naděje na CO. Když už se v tom motám přes... přes šest let, má ještě vůbec smysl mluvit o naději že se mi toho podaří někdy nechat... nafurt? Ne,že? Nemá.

co oči nevidí

20. listopadu 2012 v 23:36 Hurá akce
vzpomínky bez písmen
lehce voní po pokoji

trochu po cigárech
trochu po lihu
trochu po přátelství
trochu po hříchu
trochu po depresi

takhle nějak vzpomínám. Nevim proboha kde se vzala na košilích z Prahy, ale přijela a...

no, to je asi všechno
srdce nebolí

le déserteur

15. listopadu 2012 v 1:33 while singing THAT SONG
S'il faut donner le sang
Allez donner le vôtre
...

uhlově černými důlky sledují odrazy zrcadlící se ve dveřích. přes ty něžné tváře z porcelánu se táhnou žilky drobných puklinek jakoby se čas snažil na jejich tělech zanechat alespoň NĚJAKOU stopu. tenhle soud už ale zasedá nepřetržitě přes šest let. Slunce které se někdy prodere vrstvama prachu ve starejch krabicích, někdy naplní žhavým zlatem jejich ústa. tehdy by možná rádi křičeli jak STRAŠNĚ to bolí ale nemohou. nemají slzy nemají OČI ze kterých by mohly slzy téct. visí hlavou dolů za svoje vlastní vlasy přivázaní k ramínku na kabát. ty havraní lokny vytékají z oken ven a splývají až na zahradu kde do nich měsíc seká svým žiletkovým svitem. přestože to nevypadá v těch vlasech je cit tak není divu že to bolí, když po nich chodí křivonohá kočka jejíž břicho se nafukuje a pohybuje podle toho jak se v něm svíjí klubko červů. holčička se rty sešitými černou režnou nití zpívá Večerku. než se ale vydáš k trati musíš ještě povečeřet,když zjistíš že nemáš zuby zato ti z úst plyne nekonečká řada bílých kuliček nejrůznějších velikostí, deštníky, hračky cos už dávno ztratil, klobouky,střevíčky tvý první lásky, šachový figurky a větší množství klíčů od dávno zapomenutých tajemství. nezbývá než usednout na trůn a tahat a tahat až si oloupeš kůži na kost a pak sundávat jendotlivé masky ta spodní je vždy o něco větší než předchozí. když se ti prsty začnou plátkovat jako žábra ryb, je načase zopakovat francouzštinu. po celou dobu je přísně zakázáno myslet na lžičku s dlouhou rukojetí tak není divu že budeš potrestán. při prvním kroku do prázdna tě chytá nekonečný cyklický pád míjíš všechny barvy černé nekonečně, nekonečně dlouho...

neplač
nebude líp

Prévenez vos gendarmes
Que je n'aurai pas d'armes
Et qu'ils pourront tirer


NEODOLATELNÁ - koncentrovaná sebelítost

11. listopadu 2012 v 0:22 while singing THAT SONG
chceš to slyšet tisíckrát
to jak má tě každej rád
"... tak já nevim. Tak zavoláme mý mámě. Je to sice máma, ale je to ta nejférovější ženská pod sluncem jakou znám."
"Tak jo."
protože sme byli zoufalí
všichni
a nevim kdo víc jestli ty nebo já sme nevěděly jak dál
a já si potom tak STRAŠNĚ přála mít komu brečet na rameni až to bude potřeba
jedno komu
teď je to dost podobný
kolikrát jsem to slyšela není nikdo kdo by mě měl rád
a řeknu to znova a klidně tisíckrát JÁ mám

kdy už přestanem si lhát
jen se na nás podívej
jenže už na tom tolik nezáleží
vám

teď jsem to prozměnu já kdo se chová jak malý děcko
kdo dělá kraviny aby
svět si všim jak jsi úžasná a krásná
akorát
že nepomáhá tlouct hlavou do zdi ne ani prochlastat noc to dávno VÍME že až se budu chtít ztratit tak mě NENAJDOU
je super že mě všichni půjdete hledat, ale co kdybyste mě jednou třeba nenechali ani ODEJÍT
teď už se čeká něco jinýho teď už jseš VELKÁ tak co si myslíš proboha VZPAMATUJ SE
ty hloupý a tupý fráze
TO SI MYSLÍŠ, ŽE JSEŠ JEDINÁ KDO TU MÁ NĚJAKEJ PROBLÉM?

ne. nemyslim
ale upřímně UŽ mě to NEZAJÍMÁ je mi fakt prdel jak si kdo připadá to JÁ držim státní smutek sama za sebe nikdo jinej si totiž asi nevšiml
chtěla si znát jak se SPRÁVNĚ tvářit
PROČ by taky MĚL žeano když se nenaučíš MLUVIT s lidma kterejm na tobě záleží
tak pokud s nima musim MLUVIT aby viděli že mě na nich taky, tak už ASI mě na nich NE
když sis toho za těch pět let nevšimla tak se směj a tlem se až budeš mít kudlu po rukojeť v krku kdo se POTOM bude smát
bože ZA CO

Říkalas, jak záleží
Na lásce a vnitřní kráse
To se vážně musim smát
jsem tak k smíchu když se vztekám
jo nebejt TOHLE moje VLASTNÍ myšlenky tak se dobře bavim bože to je tak pitomý až se člověk MUSÍ smát
tak děsně dááárk
tak těžce kůůůl

...jen ať druhý záviděj



na dobrou noc

8. listopadu 2012 v 2:55 ...brouci v hlavě...
někdy prostě není jak spát
koukat do zdi nemá smysl
dávno to vim

některý sliby prostě NEJDE splnit
tak PROMIŇ
že žiju

a vůbec vyserte si voko
někdy není s kym spát
vedle koho usínat pro koho se BUDIT

vůbec nejhorší
jsou rána kdy je ještě tma

někdy člověk bojí se jít spát
jsou tu ty stíny, že
a taky odlesky cizích očí
a pár cizích hlasů který bych naživo slyšela tak ráda
ať zase šeptaj starý otřepaný fráze
ať se všichni dožijem dne kdy se znova uvidíme
ale ten den je
hrozně DALEKO

samozřejmě že mám co ztratit
knížky,trička,básničky na posteli, plyšáky a pastelky...
přátele,přítele, mámu- tátu už ne, babičku, tři kočky a psa
můžu ztratit
hodně toho je
tak proč mi to VŠECHNO připadá tak-
nepodstatný
když jsem ztratila sama sebe
je jedno co dalšího ztratim
nebo ne?

-kam jdeš
-jdu počítat vlaky co přejíždí přes moji hlavu
-tak dobrou noc

promiň.

5. listopadu 2012 v 19:56 fňukna
jak je to dlouho, co jsme naposledy byli spolu
skutečně spolu na dýl než pár hodin, spolu a ne myšlenkama každej jinde
dneska na den měsíc
není tohle ironie?

jak je to dlouho, cos řekl že CHCEŠ vědět co se mi honí hlavou
ale když ti něco říkám zavíráš oči
nezajímá tě to
nic z toho jak myslim o čem přemejšlim a PROČ
buď je ti to jedno
nebo jsou to věci který nechceš slyšet nevíš jak na ně reagovat a radši bys je neslyšel
tak promiň já se v tom nevyznám

jako by mezi nás těch čtrnáct dní postavilo zeď
nemám ráda tyhle metafory,cesty, zdi, propasti, dna od kterých se lze odrazit atd. atp.
pitomejch čtrnáct dní
takovejch už bylo bílejch nocí smutnejch rán
ale ono není co ŘÍCT
jaký jsou slova pro to prázdno
pro ten absolutní nezájem
pro pohrdání sebou, světem, všim a všema
tak strašný STEREOTYPY dělat co se má a říkat co se čeká
ale já NECHCI
nic

než mi dojde že patříš k těm, co se mě můžou dotknout
jseš zase pryč
tak KDY ti mám něco říct
za další tři týdny?








to už možná bude POZDĚ
teď je pozdě

Přiznávám se ke všemu- i k sobě.

3. listopadu 2012 v 21:21 fňukna
proč to děláš?
proč nechceš aby tě lidi měli rádi?

Sakra copak vim?
Proč mě zajímaj věci který vlastně NECHCI vědět
proč se dívám na věci po kterejch mi NIC není
proč čtu cizí dopisy z druhý strany
prostě chci vědět jakejs byl
co jsi byl za člověka
měli jsme tak MÁLO času
stejně to bolí

to řikám furt
hodný lidi by měli nebejt
po nich se akorát stejská

mívám chuť se na všechno vybodnout
i na ně
zmizet
taky nebejt
stát se hodným člověkem