... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Říjen 2012

to jsou ty smutný věci na světě

30. října 2012 v 19:17 ...brouci v hlavě...
je libo trochu Kainara?
nebo Skácela, pokud chcete něco jemnějšího na lačný žaludek
tak studánka je plná krve, kdo do dlaní tu vodu bral, moc se bál

zní mi v hlavě
pořád ty stejný slova pořád dokola
"žádnou blbost.Hlavně neudělej žádnou blbost."
a
"Proboha vzpamatuj se! Chováš se jak čtyřletý děcko. A to je horší, tobě NEJSOU čtyři. Ty se tak jenom chováš."
a
"Když už nikomu, tak mně na tom záleží."

KECY

všichni
vy
VŠICHNI
berete jako naprostou SAMOZŘEJMOST
že se zítřka dožiju.
Že ráno vstanu a odejdu do školy.
kurva kdo vám to dovolil???
Všichni předpokládáte, že se o víkendu uvidíme.
NIKOHO nezajímá, že už tu o víkendu DÁVNO nemusim bejt
prostě je to tak nějk automatický že si POČKÁM až budu mít komu se vybrečet na rameni
a ne, že udělám onu příslovečnou "blbost" aniž by se o tom kdokoli dozvěděl

a mě to štve.

Ne že by se teda něco změnilo, já se STEJNĚ NEMŮŽU ZABÍT
takže ano, máte pravdu, ráno vstanu a půjdu do školy jako každej normání čerstvě "dospělej" puberťák
asi

snad

...všude samá noc
žárovka bliká pane
o pomoc

LHÁŘI
všichni lžete
proč mi nikdo neřekne PRAVDU
já vim že se poslouchá mnohem hůř, než sladký řeči, VIM to, taky jsem lhář
ale ty kecy že na mě někomu záleží, že někdo CHCE abych žila, že to není všem uplně PUTNA
TO bolí

když to navíc není pravda
a jestli je

tak brzo nebude

pokusy na zvířátkách

28. října 2012 v 18:45 ...brouci v hlavě...
není nutné si hned kapat šmpón do očí, ikdyž ten, kdo to zažil, aspoň částečně pochopil, jak strašně to pálí- a to nemluvím o odřezávání víček a upevňování hlav do speciálních držáků...

stačí správně nakombinované prášky, kofein, pustit žilou a vychladit pokoj na příjemných 18. Hned je na světě veseleji.

A nejde ani tak o imaginární rozhovory, ikdyž připouštím, že jsem je vedla. Několikahodinové rozhovory, vyplněné převážně mlčením jednoho, nebo druhého z nás. Protože ono není žádné "my", a nikdy nebude. Shodli jsme se na tom, minimálně uvnitř mé hlavy.

Tak mi zase pláčeš na rameni.
není ani 7 večer
a my společensky unaveni
usínáme

Requiem šťastným zítřkům

26. října 2012 v 22:53 Shadows of tomorrow
Daleko
jste všichni
STRAŠNĚ daleko

teď už je jedno, jestli 100,200 km
nebo v záhrobí
je jedno KDE jste
nikdo nejste TADY
jenom já
a já

ten, před kym ste mě všichni slibovali chránit
ten, koho se bojim nejvíc
tak
jsi krásně rozvrtal starý rány
já VĚDĚLA že s tebou nemám mluvit
že se mám koukat z povzdálí jako vždycky když vidim někoho kdo tolik připomíná Hada, můžeš se koukat, ale NIKDY s nim nesmíš mluvit
už se nestalo

zvykla jsem si
bože tak RYCHLE jsem si zvykla
na někoho, komu NENÍ tak vzdálená, tak nepochopitelná
ta představa vlastní neexistence

kdo zná ten stav koukání do zdi
ty STÍNY bože, ty STÍNY
co chodí v hlavě pořád dokola, dokola

CO JSOU PLATNÝ SLIBY
že všechno bude dobré
že se zase uvidíme
za týden, za čtrnáct dní
NIKDO z vás tu teď není
teď
když mi zase jako každou noc
teče po rukách ta odporná břečka hnisu, krve, kůže

řvala bych TO BOLÍ
ale nesmim vzbudit mámu

venku už je zima
krev teče pomaleji

za týden
JENOM za týden

ALE JÁ TEN TEJDEN BUDU MUSET PŘEŽÍT
a nikoho nezajímá jak strašně



nechci

Sin city

25. října 2012 v 0:54 Shadows of tomorrow
- a co vidíte v mých očích?
- už nechcete utíkat.

- nikdy se nedozvím, před čím vlastně utíkala. Ten šek od ní si vyberu až ráno

Tak už mi zbývá jenom tejden
7 dní
z toho 4 doma
s mámou
hůř než sama

pak pondělí, chemie a Pomelo
pak úterý, nekonečnej den a Zimní bitva
a středa,Samhain-
poslední den
pak přijde novej rok

NECHCI se toho dožít, můžete to prostě vzít jako FAKT???
CHOVÁM se jako tříletá, jo, chovám a vim to, že mi bude 18 a chovám se jak malá a je mi to uplně JEDNO
KOHO to kurva zajímá
KDO se ptá
CO je vám po tom???

- musíš pořád ubližovat svýmu okolí?
jo, MUSIM
je mi líto jestli sis nevšimla, že VŠICHNI kolem mě trpěj tim, jak se chovám, tim jaká jsem
tim CO jsem zač
já prostě UBLIŽUJU lidem kolem sebe
svou vlastní existencí
tak CO vás tak sere na tom, že už prostě NEBUDU?
už vás nebude nikdo srát blbejma otázkama a nemožnym chovánim
už se nikdo nebude smát na pohřbech
nebudete muset myslet za mě, prostě šlus, konec filmu

Zapomenete
za pár let zbydou jenom ty hezký vzpomínky
nikoho to nebude bolet
nikoho

já se NIKDY neměla dožít tohohle roku. NEMĚLA

a přece
tu teď sedim a přes všechny strašně silácký kecy VŠICHNI víme, že to neudělám.
všichni to VÍ
a stejně se tváříte, jako byste brali vážně co říkám
PROČ???
VŠICHNI víme, že jsou to jenom kecy

nemůžu se zabít
SLÍBILA jsem to

a pak... furt jsou tu ti lidi, kterejm na mě záleží
proč nechcete pochopit, že mě je to JEDNO
že já prostě NEJSEM schopná oplatit lásku láskou a přátelství přátelstvim

... a ořechové skořápky přece vůbec nejsou smutné...

un poco loco (konce)

21. října 2012 v 20:42 fňukna
my se nikdy neměli znova vidět
to se fakt nemělo stát
teď nemůžu nenávidět
tys mi zakázal milovat

proč není dost "jen" mít rád?
proč nesmim nikdy přestat lhát?
proč mi nejde v noci spát?
proč nemůžeš bejt kamarád?

pak kapou do tmy smutný slzy
zní, to tik tak v hodinách
už zas svítá příliš brzy
a barvy se topí v tmách

requiem

10. října 2012 v 19:25 while singing THAT SONG
>>... tati a mohl bych, až umřu, sedět vedle řidiče?
>> proč ne, odpovídám, to by docela šlo

je hloupý smát se na pohřbu vlastního táty?
když ona tam byla moucha na rakvi a asi měla hlad...
je hloupý věřit tomu, že za lidi,který miluju,přibyde na nebi hvězda, když umřou?
samozřejmě, copak hvězdy zajímají kluci a tátové?

... nikdy jsem nepotkala lepšího člověka. Chytrej, milej, v životě nikomu neublížil, na všechny byl hodnej a se všema vycházel. Můžeš bejt hrdá na to, že jseš jeho dcera.

... byl to dobrej kolega, kamarád, bratr, syn, manžel a táta. Vzpomínejte na něj tak, jak si ho pamatujete.

... pamatuj si,kotě, že jsou na světě věci, který ti nikdy nikdo nevezme. Jsou věci, který neumřou.

A pak jsme se napůl cynicky smáli těm černejm krkavcům co si akorát přijeli nacpat břicha... a co je jim to všem strašně LÍTO a tak vůbec...

mno.
víc na toto téma neuslyšíte.

kde jsou, kdepak jsou naše velkolepý plány
kde jsou,kdepak jsou- na hřbitově zakopány

...
zůstali jsme sami
a

Altwasser No.II

8. října 2012 v 0:04 ...brouci v hlavě...
... sešli se zapomenout ...
No co. Je to pravda.
A jak se mi nechtělo. A částečně jsem měla pravdu. Věděla jsem jak to dopadne a dopadlo to podle prognózy, akorát s deštěm jsem nepočítala, tak ten byl navíc. Úplně zbytečně jsem se bála cesty tam. Byla to nejpohodovější část celý akce.
A co bylo dál?
Budu si pamatovat, že stavět přístřešek po desáté, když mám za týden naspáno asi 15 hodin NENÍ dobrý nápad.
Naopak vyhlásit picipauzu, spojit ji s obědovou přestávnkou a poledním klidem do proflákaného dne dobrý nápad je.
Koho zajímá, kdo leží v zapomenutejch hrobech?
Víš, u Večerky, jak se zpívá, mi to "dobrou noc" většinou chybí.

tak dobrou noc,

ať se ti hezky spí
ať už jseš kdekoli
ať tam neprší
ať tam není zima
a ať tě nic nebolí
Sainte Marie, Mère de Dieu, priez pour nous maintenant et à l'heure de notre mort

může mi někdo odpustit, že vždycky, když padaly hvězdy, jsem si zcela sobecky přála...
něco jinýho. A úplně jsem zapomněla na nemocnýho tátu?!?
A co je nejhorší....
je ne regrette RIEN.

a přestože svatební pochod asi nikdy nebude mým oblíbeným budíčkem, dokázala jsem vstát, sbalit se a v dešti dopochodovat až do Libavé a rozbrečet se až tam. Není to úžasné? Není.

zvláštní jak JEDNODUCHÝ je hrát. Jak jednoduchý je se SMÁT. Jako bys nikdy nebyl. Jako bys NEBYL můj táta. Jako bych to někde četla, nebo jako yb se jednalo o známýho, jasně, brečim jak želva, ale není to tak bezbřehej žal jako pro Hada. Jako bych si vlastně- psss, to se neříká- PŘÁLA abys... už nebyl. A zároveň si nedokážu představit co bude dál. Víš, jak snadný je ZAPOMENOUT. Nekdo v tom holt už má praxi. Ale máti ne. Ona neumí hrát. Ona neumí pokrčit rameny- to se stává- a jít dál. A když já to umim- znamená to, že je něco špatně?

I´ve hurt myself today (again)
to see IF I still feel...

jenže ono to NEBOLELO. tak jem musela jít hloubš a hloubš až jsem se bála že to nepůjde ZASTAVIT. No, šlo. Ale co až to jednou nebude bolet VŮBEC? co PAK???
...
Láska je jako večernice
plující černou oblohou
Náš život
hoří jako svíce
a mrtví
milovat nemohou


Trny

4. října 2012 v 21:58 fňukna
...První černý trn patří pláči.
je zadřený pod kůži a hnisá,
tak usínám v bolesti krvavých ran.
Na slzy zvykla si tvář,
zavřená s bolestí za tisícem bran.

Ticho po pěšině. Jako bychom se nikdy neviděli. Jako kdybych ani nebyla. A tak nevím, jestli se mám bát, nebo pokrčit rameny, prostě NEVIM... a ty VÍŠ že mě tohle zabíjí, a je ti to uplně jedno. VÍŠ to. Stejně jako víš, že jsem příliš paličatá na to abych tě začala shánět.

... Druhý černý trn je slepota.
Vbodl se do oka a zalil krví,
tak klopýtám po cestě nocí.
A vidím sebe jak zkřivené zrcadlo,
s falešným leskem a zrádnou mocí.

Jsem stejná jako ona? Stejně panovačná, stejně rejpavá, taky musim o všech všechno vědět? Na minutu přesně kde všichni jste, s kym jste, co tam děláte a omlouvám to "strachem" "co kdyby" "takhle se ztratil táta, tak mám prostě..." ? Já VIM, že vypadám skoro stejně. A že mám stejný zvyky a že mám tendenci utlačovat a převychovávat lidi kolem sebe. Jestli vás to ale tolik sere, nemůžete to prostě ŘÍCT???

...Nejdelší trn, ten zabíjí cit.
Pronikl hluboko, hluboko k srdci,
odkud jej nikdo nevyjme ven.
Brodím se černou řekou chodeb,
poslepu tápu a marně hledám
ztracený sen.

zbývá jediná otázka, a protože Nohavicu nehraju a tyhle dvě stránky mám slepený k sobě aby ji nikdo nemohl chtít...
kam jsme se poděli
kam jsme se to poděli
kde je ti konec...

-děkuji Ondřeji Netíkovi za zapůjčení básně Trny zla.

osude ty KURVO

1. října 2012 v 20:59 fňukna
člověk je živým dlužen úctu.
mrtvým jen PRAVDU.

tak HRAJTE loutky
na pláč ještě není čas

takže dneska na pravdu, jo? na pravdu

CHCÍPNI
přála jsem stokrát ale nevim komu
CHCÍPNI nebo zmiz ale už tě nechci ani vidět
smrdíš a šeptáš si pod vousy, chodíš tu jak bludná duše nic neuděláš a akorát překážíš
komu z nás patřila tahle nenávist?
rozhodlo za mě nad ránem rozbitý zrcadlo

osude ty KURVO
to nemohl umřít, jako normální člověk, ne
tys mu prostě NEMOHL dát aspoň ŠANCI když celej život DŘEL JAK BLÁZEN
to by prostě NEŠLO, ŽE

to by totiž někdo mohl říct, že život je fér
že když se strašně snažíš, tak za to taky něco dostaneš

jak DLOUHO umíral? jak DLOUHO se bál? jak DLOUHO mu trvalo uvědomit si, že ho NIKDY nenajdem?