... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Srpen 2012

Panoptikum lásek a hrůz

30. srpna 2012 v 21:40 Shadows of tomorrow
Část byla sen. Část nebyla.

V jednu chvíli padaly hvězdy, bylo jich plný nebe.
Chtěla jsem, aby ta chvíle trvala navždy,
bejt stebou mi pro tentokrát stačilo.
Pak ses ztratil.
V jednu chvíli jsme leželi vedle sebe.
Ale jen prázdno zbylo z tebe.
Zahlídla jsem jenom tvoji siluetu mezi stromy
a můžu leda vzpomínat; kdo z vás všech je TY?
Šílená strachy jsem běžela za zrcadlo
věděla jsem, že tam nebudeš, že TAM čekají jiní
věděla jsem a přistoupila na tanec se známými stíny
narudlá záře zpod výtahu a syčení metra
hydraulika, tlustý písty, bolestnej řev pekla
zrcadla na každym rohu, schody co vedou jenom dolů
a končej propastí smrti
šílenej tanečník v náruči mě drtí- TANČI a HRAJ!
tak tanči a hledej svou ztracenou lásku!
tanči, tvůj život visí na provázku
tanči a hraj!
Hraj, když se dívá samotný Bůh! (dívá a směje)
hraj, než tě připraví o zrak i sluch
mince z černého kovu už byly rozžhaveny do běla
ale já nic takovýho kurvapráce nechtěla!
Já jen
jen

jen jsem měla měla blbej den.
já nechtěla říkat vůbec nic a zas jsem byla za vola
to se stává, říkáš zas a znova a furt do kola
jako by mezi náma stála tlustá zeď
říkáš, že nebudu víckrát sama, ale
KDE VĚZÍŠ ZROVNA TEĎ???

Když ta děvka BÍLÁ mě zas drží ve svejch spárech
když pořád držim čtyři slova bezesmyslu na rtech
konec
zvonec
všichni VEN
vy všichni z mý palice, SLYŠELI JSTE???
TÁHNĚTE AŽ K DEVÁTÝ BRÁNĚ PEKLA
a počkejte na mě
jenom si zavážu boty a přidám se k vám
třeba se nedožiju rána
už mě nebaví pořád znova selhávat
tak SKONČETE TO! někdo

ještě nejsme ztraceni, ne, ne, ne
jsme jen ve znamení Štíra zrozeni

tak se asociálové taky někdy baví
poserte se, hovada vožralý
my víme, proč držíme spolu
sakra, když ne my, tak naše ruce to vědí
možná až PŘÍLIŠ dobře vědí jak OSTŘE držíme spolu

...a KAŽDÝ anděl je hrozný

8. srpna 2012 v 21:18 Shadows of tomorrow
...ty jsi jenom holka malá HLOUPÁ

skutečně jsem věřila tomu, že se nikdy nezeptáš?
Asi. Snad. Já nevim. Spíš jsem na to nechtěla myslet.

ale měla jsem. Měla jsem vědět co ti řeknu. A ne se nechat nachytat jako prvňák na bonbon. Tentokrát platí matčino oblíbené "copak je to tajný, co si píšete?" Ne. Není to tajný. ale- CO JE TI KURVA PO TOM???? Co se sereš do věcí po kterejch ti nic není? Proč tě to sakra zajímá- nemůžeš se prostě smířit s výsledkem a důvody nechat plavat? Ne. Nemůžeš. A snad- snad by to ani nebylo dobře. Jak říkáš- na lidech které máme rádi by nám mělo záležet. Jenže přesně v tom je zakopanej pes.

Co říct a nelhat? Co říct a nebrečet? Co říct, aniž bych tě zranila (a ztratila)?

Říkáš že mám zapomenout. Nebo ne zapomenout, ale prostě jít dál. Říkáš- říkáš to samý co Mates. Jednou určitě najdeš někoho s kym tu budeš chtít zůstat a nebude jenom jeden...
jenže já chtěla zůstat s TEBOU
navždy (jenom navždy? )
není trochu SMUTNÝ, že moje NAVŽDY netrvalo ani dva roky?? Není trochu HLOUPÝ, že člověka pro kterýho bych dejchala bez potíží nahradim ani ne po dvou letech? Není trochu POKŘIVENEJ SVĚT ve kterym se řekne- ok, ale on už tady není, to se chceš trápit nadosmrti? A CO MÁ BEJT? Měla jsem ho ráda- pořád ho MÁM ráda, tak co je vám po tom že se mi stejská ? Říká vám někomu něco slovo "věrný" ?

A bojim se toho co přijde, protože jsem pochopila, že to jinak nešlo
to bolí asi nejvíc

je to děs, ale už chápu. Taky ti to nevyčítám
jenom nerozumim tomu PROČ
lidi, který si to zasloužej nejmíň dostanou vždycky DALŠÍ šanci
lidi kteří by neměli žít si zasloužej rovnou dva strážný anděly
a s tou nejšerednější megerou vždycky zůstane ten nejhodnější chlap, protože jinej by s ní nevydržel
takže kdo z nás dvou byl vlastně větší blázen, hm?

a neříká se přesně tomuhle "plýtvání"?



mad mind

3. srpna 2012 v 22:29 fňukna
do teď byl klid.
aspoň chvíli, jakoby omylem- TICHO
jenže dneska to zase začalo. Chřoust-nom nom nom chřoust chřoust ssslurp chřoust chřoust slurrrrrp *polk-jablko. Malé, maličkaté... jako by někdo naházel ještě žhavé granátové střepiny do mé už tak pošramocené mozkovny (ano, nebyla bych to já, kdybych se alespoň jednou nepolitovala, litujte mě všichni), zasekal mi je do myšlenek a teď se Jansová směj.

AAAAAAAAAAARGH

padej si to žrát někam jinam
kurva zadus se

a

jak jsem to mohla říct? Jak můžu něco TAKOVÝHO někomu přát? Jak si můžu dovolit to CHTÍT? Co se to sakra děje? Bože, vždyť nejsem až takovej cynik abych to přešla pokrčenim ramen. Vždyť je to můj vlastní TÁTA!
jenže ten druhej hlas řekne: A co. Bez ohledu na to kdo to je mě sere, chřoustá a chřoustá, páchne a smrdí, pořád se drbe a má blbý hemzy- tak táhni do horoucích pekel, dědku a mazej dejchat vzduch někoho jinýho!
Copak TOHLE se říct o někom, kdo je moje RODINA??? copak se to MŮŽE? JAK na něco takovýho můžu jenom myslet? Jak??

Skončete to někdo! prosím

kdokoli

a když to skončim, kdo mi odpustí?
Co hůř, kdo odpustí tomu, kdo mi už předem všechno odpustil?

Někdy večer zabolí
má uťatá hlava
jindy leží před zrcadlem
tisíce let nečesaná
a pak se lehce houpá ve větvích
na svítání brzy z rána
už čeká oddělena od těla
tak CHTĚLA ŽÍT ???
-či nechtěla?