... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Červen 2012

předem prohranej boj

28. června 2012 v 22:42 fňukna
pane, proč to TOLIK bolí?

Je studánka a plná krve
... a do dlaní tu vodu bral
a prohlížel ji proti světlu
a moc se bál- a neubál

Říkám mu Lhář
protože má dlouhý černý vlasy, na tváři úsměv- jednu z tisíců masek který tak rád nosí- a nikdy nemluví pravdu. Bydlí za zrcadlem. Někdy si se mnou povídá. Jindy ne. A není to vůbec hodnej člověk. Naopak. Je to pěknej hajzl. Možná proto je tak milej

Pane, půjčte mi ten střep
Já ho zejtra zase vrátim, slibuju.
Jenom na chvíli ten střep ze zrcadla
(ledovýho zrcadla co ho královna pustila na zem, zaryl se do vašeho srdce a vy si myslíte, že je to láska)
podělte se vo svejch sedm let neštěstí

Ba ne, nic se nestalo (tim myslim, že ti po tom kurva NIC není)
lásko odpusť,
všechno je špatně
pane, půjčte mi ten střep (bez něj vám bude líp)

Zejtra ho máte zpátky
dám pozor, aby nebyl vod krve (vrátim vám vaše lži,vaše iluze smíchu)
bude to čistý, nebojte pane
řeknou- skoro nic necejtila a ten střep máte na stole

Pane, buďte tak laskavej
přísahám, je to čistá pravda
já chtěla koupit schody do nebe
jenže už je neměli,tak jsem vzala šest krabiček valia- bude to stačit?

V noci stejně nejsou vidět slzy a není slyšet pláč
jenom hvězdy, ty vzdálený hračky se mi budou smát
že jsem ti to všechno chtěla říct
ale nešlo to. Nemohla jsem. Protože se o tom tak špatně mluví

Už je zase pozdě, moc pozdě jít spát
budu se držet tvý ruky skrz všechny probděný noci
všechny tvý úsměvy-dávky naděje, štěstí
pane; ten střep. Já ho ráno zase vrátim tam,kam patří.

holčička s dalekohledem

27. června 2012 v 0:17 fňukna
šílenství se dívá
klíčovou dírkou
pak mu dojde, že dveře jsou dokořán
že se dívá samo na sebe

šílenství se dívá
vidí holku celkem milou
co do všech světovejch stran
svolává vinu na nebe

šílenství se dívá
zvažuje odpověď
a pak vyslyší tichý přání
-Prosím, moje ruce veď

Ale bude to bolet, maličká
nevadí, dám co budeš chtít
pak už je to jen chvilička
než musí odejít

*sob sob*

Requiem for a dream

27. června 2012 v 0:01 Snář
...those dreams in which I'm DYING
are the BEST I've ever had...
Už dlouho se mi nic nezdálo. Žádné pěkné sny končící nevítaným ránem, žádné noční můry končící porbuzením vlastním řevem, nebudím se pláčem... vykládat mi to někdo ještě před rokem, neuvěřim. Konečně můžu spát jako normální člověk!!! Ale tak trochu se mi po některejch těch snech stýská. Protože ony připomínaly že
nevim
něco
něco připomínaly, jistě
někoho
lidi, na který jsem neměla zapomenout. Postavy, tváře, hlasy,chutě a vůně,doteky, bolest, barvy a stíny
z toho nezbylo nic. Bezesnej spánek smrti. To už můžu rovnou bejt mrtvá, když se mi nic nezdá! Jaký to je, nebejt? Není to náhodou totéž? Spíš, nevnímáš, nic nevíš, nejseš-? Žádný sny...

Před hudebkou byli sloni. Tráva byla moc krátká a slon jen marně motal chobotem kolem dokola a snažil se něco uškubnout. Pak si nevěřícně protřel oko a zkoušel to znovu. Ale když jsem to chtěla ukázat ostatním, tak už byli slonové pod stanem. Stejně to bylo moc hezký a roztomilý. Sloni prej nosej štěstí. Trocha by se mi hodila.
Dík za pomoc, mami. Fakt dík.

Je až s podivem, jak zarytě se drží mrtvá kůže a strupy tý nový. Jak se nechtěj nechat strhnout. Jak ji chrání, ne! Neubližuj! Vždyť je to ještě mládě, nová, růžová, nic neudělala... no, neudělala. Ale svědí a pro svědivce tady není místo. Notak. Vždyť už jsi byla venku. Vždyť už to šlo!
bejvávalo.
A místo trochy nostalgického vzpomínání jsem tu jedinou fotku spálila,jako bych mohla spálit čas,jako bych mohla spálit vzpomínky
Teď toho lituju
ale je pozdě, pozdě na všechno,pozdě jít spát, pozdě se omlouvat, pozdě prosit, pozdě slibovat, pozdě se snažit, je pozdě...
...pozdě

Nenávidim tu tlustou bečku sádla. Na bradě by jí mohli pěstovat červy, jak se valí a fňuká od ničeho k ničemu. Já jsem taky unavená, jenže na to nemám nárok, když je Ona unavená a On tak v řiti jako je, někdo musí zůstat zdravej. Sainte Marie, priez pour nous...á l´heure de notre mort... Slunce je velmi krvavý bůh. No a CO že jsem zbytečně krutá. Kdo se PTÁ? Koho to ZAJÍMÁ? Kdo jinej než ona si všimne? Kdo jinej než ona je ochotnej se dívat a neodvracet oči jinam? (ty ses díval, Eriku, ty ses DÍVAL!!! lkala Vrána )

Hade
chybíš mi
chybí mi ta ruka, co se přitiskla na moji, chybí mi ta ruka co do sebe nechala řezat aby moje ruce zůstaly čistý. Nepomohlo to. Nepomohlo to ani náhodou. Protože jsem nechápala, jak daleko to půjde. Že zbavit se toho

nejde
... maybe you would say-
come, lay with me, love me
-and I would surely stay-
but I feel I'm growing older

žblept.

19. června 2012 v 22:46 fňukna
neřeš to
koho to zajímá?
nic
nic se nestalo
na tom nežáleží

Prosieeeem?!? (méééé)
hm
jo
JO! SLYŠELA jsem tě!
(ne, nejsem sakra tvůj votrok abych skákala jak pískáš)
*polk*
ano mami

nešahej na mě
nedotýkej se mě těma rukama co si je strkáš bůhví kam
ne- nech toho! Kdo ti dovolil se mě dotknout?
no to si piš, že s tebou se objímat nebudu, fuj. Takhle slintat začít nemám? A smrdět hůř než bolavá noha? a povalit se na záda a nechat se drbat na břiše? Na to zapomeň,že zrovna před váma si budu hrát na podřízenou. Že zrovna vy máte nademnou navrch? Jasně. >>Protože jsem tvoje máme-

-ano mami.

Tak přestaň vřískat a začni něco dělat
chudáčku, někdo po tobě něco chce
někdo chce, aby ses hejbala
někdo chce, abys dělala to, co všechny mámy- nečekaně
a nezajímá nás jak se cejtíš.
tak přestaň vřískat, funět a kňourat. Pochop, že tady to na nikoho dojem neudělá
máš pořád nějaký zlepšováky: udělej tohle, nedělej támhleto, to mělo bejt jinak- úúúúúúúúúúúúúúúú, cos to zas, kdo tady zase, kdo to sem dal? tak kde vězíš? Kolikrát ti to ještě budu opakovat? přines, přijď, jaktože to ještě není, jestli tamto nebude, to sem radši neslyšela,já si přeju, HECHECHECHE --- BUBUBU!!!

jenže promiň
já už se strašidel nebojim
a přece
-pane, PROČ TO TOLIK BOLÍ?
to nevím Sherri, to nevím.

ale KDO to ví?
všichni to ví. I ten chlápek na rohu to ví. I baba ve stánku, všichni to ví...
mám tě ráda, tak neser
chci zmizet a nebejt,
ztratit se do kouta
zapomeň, lásko, zapomeň na mě
slunce, proč tě tolik ubývá?
země se nám stala vězením
vzpomínky bez písmen
VYHÁZET z knihovny

pane-proč to tolik bolí?
-tak si do toho nevrtej a ono přestane
nepřestalo. A teď to navíc hnisá.

Nous somme des étrangers (zblitky WP)

17. června 2012 v 23:18 while singing THAT SONG
proč se nemůžu pohybovat tišeji? Tolik to rachotí.
rána na balkoně nademnou. ticho. Pak druhá- a něco teče. Pak jen kape. Představivost naplno. tam někoho zapíchli a on teď vytíká na fasádu. Spolubydlící spí. UÁ!!!!

A pak chtěla vědět, jak vypadá krvavej otisk dlaně na okně. Jen trochu pocákala rukávy, ale snad to půjde dolů a nikdo si toho nevšimne.
Spousty a spousty hvězd. Víc než by mělo bejt možný.
Duha. Dokonce dvojitá. Já chci hrnec medu!
-Kdo si z tebe dělal celou dobu srandu?
-těch bylo. (čím to, že všichni lidi se kterejma bych i mohla něco mít se ze mě neustále dělaj srandu? To jsem všem jenom pro smích? Asi hej, nesmim se brát tak vážně)
člověk ze zoufalství často pomate se (tak to už jsem definitivně zmatená)
proč se budim tak brzo?
co je sakra za den?
hustý, oni si mě pamatujou (a je to dost nepříjemnej pocit)
a zas mi neokomentovala přednes žádná ženská

koukám jak vejr, tys skutečně přijel (já tomu do poslední chvíle nevěřila)
bylo to SUPER! Jak začlenili všechny druhy umění, fakt boží, přesně v takovymhle souboru bych chtěla někdy hrát...

Duha nad Wolkrovým Prostějovem

17. června 2012 v 23:00 Hurá akce
Ztrácet lásku je krutější než ji ztratit, a ztrácet život je krutější než ztratit ho.
Smrt není zlá, co zlé je, to umírání je.

proč pláčeš?

11. června 2012 v 15:53 while singing THAT SONG
...
Myslíme na sebe, myslíme já a ty,
co včera platilo, dneska už neplatí
...
nebe se šeří, už se blíží noc,
oči jsou těžké jako kámen,
ach, koho žádat o radu a o pomoc,
když oba usínáme
...
byla tma a pršelo
(zase, pořád dokola)
neviděla jsem si na ruce a to bylo snad dobře, tolik jsem se styděla
a pak už to nešlo zastavit, tolik jsem se bála že se budeš ptát
jak bych mohla říct, co se stalo?
že zase
že znova
že toho nedokážu nechat ani na týden, ani jeden celej týden

...
tak nechte mě být
možná
že nebudu chtít žít

muž s prázdnou náručí

3. června 2012 v 23:54 ...brouci v hlavě...
takCHCÍPNI
nebo buď aspoň nemocná
kurva přestaň HRÁT
přestaň PŘEDSTÍRAT
udělej někdy něco skutečnýho (oči měla zavřený)

stejně na to nemáš

ale... (co je před ALE je nepodstatné), ale to NEJDE

je smyslem přání, aby se nesplnily? Proto jsou to přání?

tohel přece nejde přežít. Všichni to tvrdí. Nejde. Jednou tě to zabije. Ale já nechci čekat na - jednou. PRoč ne hned? proč sakra? Nejsem dokonalá. Nejsem ničim zvláštní. Takhle zatěžovanej organismus přece NEMŮŽE přežít. Notak. Chcípni. CHÍPNI! Sakra vzdej to. Nedělej nám to všem zbytečně těžší, už to nikoho nebaví.
prosím
já vim, že si za to můžu sama. Mám chodit dřív spát a nemám dělat kraviny do noci a pozdějc vstátvat a jíst a odpočívat a usmívat se a

a
nešahejte na mě! Kdo vám to dovolil? chápete význam slova-soukromý, nebo potřebujete akademickej slovník cizích slov?? Čí jsou to ruce, abyste mohli kritizovat jak vypadaj?