... a KAŽDÝ anděl je hrozný.

Now it snows in HELL

17. února 2012 v 23:31 |  fňukna
A tak jsem seděla v otevřenym okně a nechala si sněžit na hlavu. Jako už tolikrát... jenže tentokrát jsem k tomu nepotřebovala kudlu a toaleťák, tentokrát mi stačily pastelky.
A pak přestalo sněžit, mraky se protrhaly a já uviděla hvězdy ... říká se, že hvězdy, to jsou nesplněný přání... nebylo jich moc. Ale byly tam a já věděla, v ten moment jsem věděla, že ikdyž se díváš z druhý strany, tak se díváme na STEJNÝ hvězdy ... šílený sny, snad zmizí se svítáním...
A z nějakýho důvodu to taky bylo správně. Všechno zapadlo na svý místa, snad si to tak nějak osud přál, snad nemá nic lepšího na práci, než se točit dokola, dokola, dokola... snad to jinak neumí.
A svět se taky točil, točil v odlescích svíčky na ostří nože, v odlescích plamene, ve vůni bergamotu, ve štípání zrnek soli. (to bolí! )

ani dnes to naposledy nebylo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama